MATKA – KRÁLOVNA      

  • je včelí samice s vyvinutými vaječníky
  • měří 20 až 25 mm
  • průměrná váha oplozené matky je 225 až 290 mg
  • matkou se stane, která je krmena mateří kašičkou, bohatou na živiny
  • mateří kašičkou krmí dělnice matku po celý její život
  • vyvíjí se dokonalou proměnou v buňce, nazýváme matečník
  • líhne se 16. den od položení vajíčka
  • většina včelích matek začne klást vajíčka po vylíhnutí do dvou týdnů
  • larvička zvýší v prvních pěti dnech svou hmotnost až 2 200x
  • žije průměrně 3 až 5 roků
  •  matka klade oplozená vajíčka, z nichž se líhnou dělnice, ale i neoplozená z kterých se líhnou trubci
  • v době jarního rozvoje naklade okolo 2 500 vajíček denně
  • průměrné váze matky odpovídá váha přibližně 1 500 vajíček
  • roční výkon kladoucí matky se odhaduje na 150 000 až 200 000 vajíček
  • dobrá matka produkuje ročně vajíčka ve váze 100x až 130x větší, než sama váží
  • v prvních dvou rocích života je intenzita kladení vajíček největší
  • nemá orgány ke sběru medu ani hltanové žlázy, musí být krmena včelami
  • jedno nakrmení matky trvá asi 2 a půl minuty a pak naklade 150 až 200 vajíček
  • kvalita matky je posuzována podle intenzity kladení a souvislosti zakladené plochy
  • staré nebo málo kladoucí matky je nutno vyměnit
  • podle původu rozeznáváme matky rojové, z tiché výměny, náhradní, vychované
  • včely létají průměrnou rychlostí 21-24 Km/h
  • vajíčko pokládá včelí matka do dělničí, trubčí nebo do mateří  buňky
  • stádium kukly trvá u matky 5 dní
  • každé včelstvo obsahuje jednu matku
  • matka produkuje feromon, kterému se ve včelařství říká „mateří látka“
  • hlava včelí matky má srdcovitý tvar
  • ve včelstvu na vrcholu vývoje je obvykle jedna matka, několik set trubců a až 60 000 dělnic
  • matka má žihadlo, které může použít proti jiné matce nebo včele, včelaře bodne jen velmi zřídka
  • semenný váček je orgán matky v kterém je uchováváno sperma trubců získané při páření. K samotnému oplození vajíček dochází až při kladení. Obsah váčku matce vydrží na celý život
  • jsou-li vyčerpány spermie ze semenného váčku matky, klade jen neoplozená vajíčka, ze kterých se vyvinou trubci
  • včelí matka žije tři až pět let, dělnice, které se líhnou na jaře, jen asi šest týdnů a dělnice, které se líhnou po letním slunovratu, se dožívají asi devíti měsíců
  • prvoroj je roj se starou matkou
  • poroj se formuje po prvoroji a je zřetelně slabší než předcházející. Vždy má neoplozenou matkuzpěvavý roj je takový, který vylétá jako prvoroj s neoplozenou matkou
  • rojový chumáč je hrozen včel, který se seskupí kolem matky při vyrojení
  • matka je dospělá po 5 dnech od narození
  • v pátém až osmém dni po vylíhnutí matka vyletuje na snubní lety. Páří se postupně s 6-10 trubci ve výšce 10-30 m
  • trubčí shromaždiště jsou místa v přírodě, kde se slétávají trubci a matky

   VČELA – DĚLNICE         

  •  je včelí samice se zakrnělými pohlavními orgaány, takže nemůže být oplodněna
  • včely dělnice jsou všechny ženského pohlaví
  • včela vnímá červenou barvu jako černou (červené světlo nevidí), vnímá však ultrafialové paprsky a polarizované světlo
  •  výkalový vak je v zadečku včely. Zde se shromažďují veškeré odpadní produkty, v bezletovém a zimním období po celou dobu. Výkalový vak je velmi roztažitelný, po zimě vyplňuje větší část zadečku. Včely nekálí v úle, ale při proletu
  • při hromadném proletu včely nejraději kálejí na lesknoucí se automobily a na schnoucí bílé prádlo. Tyto skvrny se těžko odstraňují !!!
  •  po skončení snůšky se náhle objeví náchylnost včel k slídilství a loupeži. Lupičkou se může stát každá včela. Loupeží jsou ohrožena nejvíce včelstva slabá a osiřelá
  • pokud není ve včelstvu matka, může klást neoplozená vajíčka, říká se jí trubčice
  • měří 12 až 14 mm
  • váží okolo 100 mg, tzn. 10 000 včel váží cca 1 kg
  • vyvíjí se dokonalou proměnou: vajíčko – larva – předkukla – kukla – včela
  • líhne se 21. den od položení vajíčka
  • dělba práce ve včelstvuje vzhledem k tělesnému vývoji instinktivně řízena: čistička – v prvních 3 dnech života čistí buňky, krmička – 4. až 6. den krmí 4denní a starší plod medem, pylem a vodou, kojička – 7. až 12. den krmí nejmladší plod a matku krmnou kašičkou, stavitelka – 13. až 17. den zpracovává výměšek voskotvorných žláz a staví plásty, strážkyně – 18. až 20. den chrání česno a orientačně se zalétává, létavka – od 21. dne nosí do úlu vodu, pyl, nektar a medovici
  • včel létavek je ve včelstvu pouze 1/3, úlových včel 2/3
  • včelí bzučení způsobuje extrémně rychlé mávání křídel – až 11. 400 krát za minutu
  • v době intenzivní činnosti žije 6 až 8 týdnů
  • nektar, medovici, vodu přináší včela do úlu v medovém váčku. Naplněný má objem 50-60 mm3 o hmotnosti 40-70 mg
  • nektar je vodný roztok, vylučovaný nektariemi z rostlinných pletiv. Výchozí produkt květového medu
  • medovice se vyskytuje na listech a jehličí stromů jako cukernatá tekutina. Medovici tvoří hmyz, který patří do řádu stejnokřídlých. Jsou to nejvíce mšice a červci
  • nektarový med, tráví včely téměř beze zbytku. Medovicový med obsahuje vyšší množství pro včelu nestravitelných látek
  • na zpracování obsahu jednoho medného váčku se podílí 10 až 12 mladých včel
  • k vytvoření 1 kg medu musí včelstvo nanosit 3 litry nektaru
  • jedna včela nasbírá za celý svůj život asi 9 gramů medu
  • k nasbírání 0,5 Kg medu pracuje 556 včel celý svůj život
  • k nasbírání 0,5 Kg medu včely nalétají více jak 57.000 Km což je více jak jedenkrát kolem světa
  • k nasbírání 0,5 Kg medu včely navštíví přibližně dva miliony květin
  • k nasbírání 0,5 Kg medu musí včela vyletět asi 1600x z úlu a při každé cestě nalétá více jak 10 Km
  • k nasbírání 1 Kg medu včely naletí vzdálenost rovnající se cestě čtyřikrát kolem země
  • ne podzim zůstává bez činnosti a přežívá 8 až 9 měsíců
  • předává ostatním včelám informace o zdroji potravy specifickými pohyby, tanečky
  • komunikuje pomocí feromonů: pohlavní – mateří látka láká říjné trubce, působí na potlačení rozvoje vaječníků dělnic, poplašný – vyvolává útočnost, značkovací – značkování česna aby nebloudily, značkování nalezeného zdroje snůšky, shromažďovací – feromon matky vytváří soudržnost a chov včelstva, povrchový – vonné látky po poznávání sounáležitosti plodu – stimulace přínosu pylu a nektaru do úlu
  • létá rychlostí 8 m za sek., tj. asi 29 km za hod
  • včela mává křídly rychlostí 180ti mávnutí za vteřinu
  • létavka navštíví 800 květů za hodinu
  • včela létá od svého úlu průměrně do vzdálenosti 2 – 4 km
  • letová aktivita včel začíná ojediněle při teplotě nad 6°C, hromadně pak při 10°C. Při 6°C včela křehne. Plnou pohyblivost má včela při 15°C
  • včela má dva páry křídel, větší přední a menší zadní. Při letu je přední a zadní křídlo spojeno háčky, tím je dosaženo vyššího výkonu
  • žihadlo dělnice má 10-12 vratizoubků, pomocí kterých se pevně zadrží v pokožce. Při odletu si včela vytrhne žihadlo spolu s jedovým váčkem, z kterého se i nadále pumpuje jed do rány
  • z jednoho letu při silné snůšce přinese asi 40 mg sladiny
  • na 1 gram medu musí navštívit 7 000 květů
  • životní dílo 1 včely je půl čajové lžičky medu
  • na 1 kg medu uletí včely 280 000 km, tj. 7x kolem rovníku
  • zahuštění sladiny na med trvá přibližně 108 hodin, tj. 4 a půl dne
  • na vzdálenost 2 km a zpět spotřebuje během letu 1,6 mg sladiny
  • po návštěvě květů přenáší na těle 2 až 2,5 miliónu pylových zrnek
  • za letu stírá z chloupků pyl, vytváří rousky a ukládá je do košíčků na zadních nohou
  • k vytvoření páru pylových rousků musí navštívit asi 80 květů
  • krátce dosahuje maximální tělesné teploty přes 43 °C
  •  sběratelka pylu v době snůšky pylu vyletí 4 – 6 krát pro pyl a nasbírá pár rousek za 20 – 80 minut
  • včely spotřebují asi 3,5 Kg medu k získání 0,5 Kg včelího vosku
  • létavka musí navštívit přibližně 100 květů, aby vytvořila pylové rousky
  • do 1 buňky ukládá 0,3 g pylu což postačí k výživě plodu 2 včel
  • v buňce hlavou udusává pyl, pokryje medem aby mléčně zkvasil a byl stravitelný
  • vosková šupinka, vytvořená na voskotvorném zrcadélku, váží 0,3 až 1,2 mg
  • na 1 kg vosku je zapotřebí 1 až 3,5 miliónu voskových šupinek
  • v průběhu snůšky je průměrná délka života včely asi šest týdnů
  • jak včely zpracovávají nektar na med: Když se včela vrátí do úlu, odevzdá nasbíraný nektar ostatním včelám. Při předávání nektaru k němu mladušky přidají výměšek hltanových žláz. Tento proces se v úlu několikrát zopakuje. Díky tomuto řetězci se předáváním produkt zahušťuje, přičemž můžeme rozeznat dvě fáze. V aktivní fázi včely pomalu pumpují nektar ze sosáku, až se na konci vytvoří kapka, a tu zase nasají. Tento děj se rychle po sobě opakuje po dobu 15 až 20 minut. Díky teplotě v úlu se velká část vody odpaří. Když obsah vody v surovině poklesne na 40 až 50 %, včely ji po kapkách nechají stéci do buňky a nechají ji otevřenou. V této druhé fázi med zraje a odpařuje se další voda. Aby se odvedl velmi vlhký vzduch, včely vytvářejí celé ventilační řetězy. Teplý a vlhký vzduch se odvádí ven a je nahrazen většinou chladnějším vzduchem zvenku. Aby bylo provětrání skutečně rovnoměrné, je téměř zralý med přenášen do jiných buněk. Když je úplně zralý, jsou buňky konečně úplně zaplněny a uzavřeny voskovými víčky, nepropouštějícími vzduch. Tak vznikne dokonalá ,,konzerva“ na horší časy, včetně zimy

   TRUBEC      

  • je včelí samec, rodící se partenogeneticky z neoplozených vajíček
  • měří 15 až 17 mm a váží okolo 220 mg
  • líhne se 24. den od položení vajíčka
  • nemá žihadlo
  • ve včelstvu žije podle síly včelstva 500 až 2000 trubců
  • tvoří ve včelstvu konsolidovanou společnost
  • jedinou úlohou je oplození matky
  • po 8. až 15. dnu jsou říjní a vyletují 3 až 5x denně na snubní lety
  • oplodňují matky za letu na shromaždišti trubců ve výšce 10 až 30 m
  • shromaždiště trubců je těžko zjistitelné, jak je nacházejí matky není dosud jasné
  • matka se páří průměrně s 8 až 10 trubci v jednom až třech výletech
  • po oplození matky padá trubec na zem
  • vrchol pohlavní dráždivosti je v době 23 – 33 dnů
  • žije 5 až 6 týdnů
  • v úle žijí trubci nečinně, jsou živeni včelami
  • v podletí přestávají včely trubce krmit, ti slábnou, jsou z úlu vyhnáni a hynou

   VČELSTVO       

  •  v zimě včelstvo hučí, když má nedostatek vzduchu
  • ve včelstvu na vrcholu vývoje je obvykle jedna matka, několik set trubců a až 60 000 dělnic
  • na začátku dubna se každým dnem líhne asi 500 nových včel, koncem dubna více než 1 000.To znamená přírůstek 4 000 až 10 000 mladých včel za týden
  • osiří-li včelstvo a nemá-li již možnost si odchovat novou matku, vyvine se mnoho dělnic v kladoucí samičky – trubčice, které kladou jen neoplozená vajíčka a z nich se vyvíjejí trubci. Trubčice nemohou proto osiřelé včelstvo zachránit
  • hrboplod je trubčí plod v dělničích buňkách. Vzniká, jsou-li vyčerpány spermie ze semenného váčku matky a ta klade jen neoplozená vajíčka, ze kterých se vyvinou trubci.
  • v jedné uličce přezimuje cca 400 g včel
  • vyzimované včelstvo by mělo mít 15 000 včel, na vrcholu činnosti až 50 000 včel
  • během jedné sezony vyprodukuje včelstvo až 300 kg medu, což je asi 7,5 miliónu výletů a celková trasa se odhaduje na minimálně 20 miliónů letových kilometrů
  • na 1 dm² plástu je oboustranně 800 buněk
  • včelstvo je bodavé, chystá-li se matka ke snubnímu letu
  • včelstvo musí donést do úlu ročně okolo 150 litrů vody
  • včelstvo spotřebuje jen pro sebe za rok 70 kg medu
  • silné včelstvo může donést za den 1 kg pylu
  • včelstvo spotřebuje za rok 24 až 36 kg zpracovaného pylu
  • denně ve včelstvu umírá asi 1% včel
  • celá kolonie včelstva se vymění asi za 4 měsíce
  • běžná teplota ve včelstvu na plodu je 34,5 °C. V zimním chomáči na povrchu 7-11°C, uvnitř teplota stoupá na 25°C, resp.až na teplotu plodového hnízda
  • vítr, bouřka, mlha, chlad snižují pracovní energii a včelstvo je bodavé
  • včely nesnášejí vůně a pachy, zejména pot, mají však rády vůně šalvěj, máty, citronu, propolisu, praskyřice a jedlového jehličí
  • mříškou o šířce otvoru 4,2 mm matka ani trubci neprojdou
  • od poloviny července by se již neměly tvořit umělé roje
  • ve 3,5 dm² oboustranně zavíčkovaných zásob je cca 1 kg medu
  • na čajovou lžičku se vejde 30 g medu
  • vzdálenost rámku od stěny úlu menší 7 mm včely tmelí, větší 10 mm prostavují
  • vosk taje při teplotě 63 °C
  • jeden květ jabloně obsahuje okolo 100 000 pylových zrn, jedna jehněda lísky okolo 6 000 000 pylových zrn
  • ze 100 g pylu můžeme získat tolik základních aminokyselin, jako asi z 0,5 kg masa nebo 7 vajec
  • na čajovou lžičku se vejde 5 g suchého pylu