Včelí jed slouží včelám k obraně před vetřelci. Včela se většinou brání proti daleko většímu tvorovi než je ona sama, proto má jed velice nepříjemné důsledky. Včelí jed je směs látek, které patří do různých chemických skupin. Má kyselou reakci a hořkou chuť. Obsahuje mnoho bílkovinných látek rozpustných ve vodě. Obsahuje histamin, dopamin a noradrenalin, z bílkovinných látek především melitin a apamin, které se skládají z více druhů aminokyselin. Melitin je ze všech složek, které působí na tkáně savců, nejdůležitější. Poškozuje buněčné struktury, rozkládá bílé a červené krvinky, způsobuje odumírání buňky. Apamin je obávanou složkou pro působení na centrální nervový systém a mozkovou tkáň. Účinné složky jedu jsou relativně odolné k působení teplot až do 100 °C.

Jedový váček včely obsahuje 3-4 mg tekutého jedu. Jakmile včela vpíchne osobě žihadlo, reaguje tělo na jed tvorbou protialergické látky. Pokud se vyvine v organismu málo této protilátky, nebo žádná, může alergická reakce způsobit velmi nepříjemné potíže, výjimečně i smrt. Včelí jed působí především na krevní řečiště a nervový systém. Větší dávka dokáže ovlivnit látkovou výměnu v lidském těle.

 

Bylo prokázáno, že zdravý dospělý člověk snese najednou bez podstatné újmy na zdraví až 200 žihadel. Střední smrtelná dávka pro zdravého člověka je 2,8 mg na kg váhy. Pro člověka vážícího 70 kg představuje 50% smrtelné riziko bodnutí asi 700 žihadel. Pro desetikilové dítě může být osudných již 90 žihadel. Včelař, u něhož je vytvořeno dostatek obranných látek v krvi, nepotřebuje vytváření protialergických látek a není na včelí jed alergický. Pokud však delší dobu nedostal žihadlo, obranné látky v krvi ubývají a alergie na včelí jed se vrací. Propočet počítá s tím, že do rány přejde maximální množství jedu. K přechodu z jedového váčku do rány ale dochází postupně. Včelí jed, způsobuje popraskání buněčných membrán, stimuluje syntézu prostaglandinů a vyvolá v místě vpichu zánětlivý proces. Všechny složky včelího jedu vzájemně působí tak, že celkový účinek jedu je vyšší, než by odpovídalo izolovanému účinku jednotlivých složek. Následky jsou především slabá až intenzivní bolest v místě vpichu, pocit napětí v místě a okolí bodnutí, otok, zarudnutí a svědění.

                                                    

První pomoc při bodnutí žihadlem

Včelí žihadlo často zůstane v ráně a z jedového váčku se do rány dále ještě asi minutu pumpuje jed. Pro zdravého člověka je žihadlo zdraví prospěšné, pro alergiky může jít o život. První pomoc při bodnutí žihadlem: a) u zdravého člověka seškrábneme žihadlo, odvedeme postiženého z dosahu včel, na ranku šťávu z cibule, česnek, propolis, med, Alpu, čpavek (nekoncentrovaný – nedávat pod obklad – možnost popálení). Ev. můžeme přiložit i studený obklad. b) u hystericky reagujících nealergiků totéž, můžeme podat 1 tabl. Dithiadenu na uklidnění. c) u alergika – okamžitě seškrábnout žihadlo, odvést z dosahu včel, škrtidlem mírně zatáhnout na končetině nad místem vpichu, studený obklad, poloha s podloženou hlavou. Podat u dospělého 3 – 4 tabl. Triamcinolu (podle váhy) a 1 – 1.5 tabl. Dithiadenu – u dětí do 10-ti let dávky poloviční. Je dobré sebou nosit třeba Zyrtec nebo Analergin a kalcium v tabletě s lahví vody. Dokonce i ostřílený včelař může upadnout do bezvědomí, když včela nešťastně napíchne cévu.Pokud jde skutečně o alergika nebo reakce má celkové příznaky – volat rychlou zdravotnickou pomoc. Pozor u krátkodobých bezvědomí na možnost zapadnutí jazyka a udušení – postiženého je nutno stále sledovat.

Jak se chovat, když vás obtěžuje včela

Když už vás včela začne obtěžovat, další události v mnohém opět záleží na vašem chování. Kdo se dovede chovat u včel, dostane vždy méně žihadel, nebo se bodnutí i ubrání. Zklidníte-li své pohyby, včela často bez bodnutí odletí. Výborný manévr pro zmatení orientace včely je, když se obtěžovaný člověk protáhne nějakým keřem nebo živým plotem. Začnete-li naopak mávat rukama a ohánět se kolem, můžete si být žihadlem jisti. Praxí po určité době rozlišíte dobře jen obtěžování včelami od jasného útočného náletu. Usedne-li útočící včela na vás, nečekejte až bodne, ale zneškodněte ji přimáčknutím. I když bodne, nestačí zanechat žihadlo v ráně. Tím zabráníte hlavním důsledkům bodnutí, zavrtání žihadla hlouběji do kůže a přechodu jedu z jedového váčku do rány. Co udělat se včelou ve vlasech? Jedině energickým připlácnutím dlaní ruky včelu rozmáčknout. Zamotaná včela ve vlasech se totiž orientuje teplem pokožky, ke které se snaží dostat a pak bodne. Zpravidla není možné zamotanou včelu z vlasů vyprostit aniž byste ji poškodili. Rychlé usmrcení je tedy v tomto případě lepší.

Jak se vyvarovat bodnutí hmyzem?

Jedinci, u kterých se v minulosti vyskytla reakce na bodnutí včelou nebo vosou se musí chovat opatrně a měli by dodržovat následující preventivní opatření.

  1. Vyhýbat se piknikům a grilování venku (barbecue).
    Sladkosti a dorty, plátky studeného masa, pivo a další potraviny přitahují vosy. Nikdy nenechávejte venku otevřené láhve s nealkoholickými nápoji. Vosy se do nich můžou nepozorovaně dostat a bodnout osobu, která se napije, do úst nebo do krku.
  2. Přezrálé ovoce, odpadkové koše a kontejnery i skládky odpadků přitahují vosy.
  3. Vyvarujte se namáhavých tělesných aktivit venku v horkém počasí.
    Pocení přitahuje včely a vosy.
  4. Vyvarujte se sekání trávníků, stříhání živých plotů a práce na balkónech, v okapech, křovinných porostech, opuštěných domech a na starých půdách. Na všech těchto místech se mohou skrývat vosí hnízda. Dříve než se pustíte do práce, přesvědčte se, že v blízkosti není žádné vosí hnízdo.
  5. Nepohybujte se v blízkosti úlů a květinových záhonů.
    Na těchto místech se včely vyskytují ve vysokých počtech.
  6. Nenoste jasně barevné nebo černé oblečení.
    Nejméně přitažlivými barvami pro hmyz jsou bílá, zelená a hnědá.
  7. Nikdy nechoďte po trávnících naboso.
    Hrozí, že šlápnete na včelu či na vosu nebo do vosího hnízda.
  8. Vyvarujte se používání silně parfémovaných deodorantů, vod po holení, sprejů na vlasy a opalovacích krémů.
    Intenzivní vůně přitahují včely a vosy.
  9. Pokud k vám přilétá nějaký hmyz, vyvarujte se prudkých nebo trhavých (cikcak) pohybů.
    Je naprosto nezbytné zachovat klid. Většina hmyzu nebodá spontánně, a pokud se nebude cítit ohrožená, zase odletí. Pokud si na vás sedne vosa, pozvolna k ní přibližte ruku a odcvrnkněte ji. Nikdy se ji nesnažte plácnout. Riskujete, že ji neusmrtíte a ona vás bodne.
  10. Nikdy nezabíjejte včelu nebo vosu blízko jejího hnízda.
    Když se včela nebo vosa cítí ohrožená, vypouští prchavé látky, které přitahují další hmyz a „nutí“ ho k bodání.