Pyl je označení pro výtrusy samčích pohlavních orgánů rostlin. Skládá se z jednotlivých pylových zrn – jedná se o pohlavní buňky (gamety) rostlin, které vznikají v prašnících na tyčinkách mateřské pylové buňky.

Včely sbírají nektar, ze kterých si vytváří glycidové zásoby na zimu, nebo pyl, který slouží jako bílkovinná složka jeho potravy. Pyl, který ulpí na hmyzím těle následně nepřímo opyluje (oplodní) květ. Ten se jim nalepí na chlupaté tělo, včely si ho za letu z těla setřou, utvoří si z něj jakési protáhlé kapkovité kousky (tzv. rousky), a ty si přichytí na zadní nohy. Aby vytvořila jeden pár rousků musí včela obletět přibližně 80 květů. Včela je vždy, během jedné výpravy za pylem či nektarem, věrná jednomu druhu rostlin a proto může dojít k opylení. Zdroje pylu se rozumí v souvislosti se včelařstvím a týkají se kvetoucích rostlin jako zdroje pylu pro včely a další hmyz.

Kromě krmení starších larev je pyl nezbytný i pro výživu dospělých včel. Vylíhnutá mlaďuška nemá funkční hltanové žlázy, nezbytné pro produkci mateří kašičky. Proto prvních pár dní vykonává práci uklízečky buněk a přitom konzumuje pyl. Teprve potom se může stát kojičkou nejmladších larev anebo krmit matku.

Včely si pyl na květech stlačují do rousků a přitom ho zvlhčují slinnými žlázami nebo donášeným nektarem. Rousek nabalují v košíčku na zadních nohou a donášejí do úlu, kde je předáván úlovým včelám, které pyl ukládají do buněk ve včelím plástu, kde ho hlavičkami udusají a následně pokryjí medem. Obal pylového zrna je velmi odolný.  Pro lidské využití látek v pylu obsažených je před jeho konzumací potřeba vrchní vrstvu narušit. Díky zamezení přístupu vzduchu dojde k chemickému procesu, konzervaci a tím narušení pylových zrn. Tak dojde k otevření jádra pylového zrníčka a hodnotnému strávení pylu.  Pylochytem k získávání rousků je uzavření česna s  otvory 4,8 mm, kterými se včely protahují a tím z nich pyl opadává do spodního zásobníku. Vypichovaný pyl neboli „perga“ je lépe stravitelný než pyl získaný z pylochytů, ale také včelařem těžko dostupný a musí být pracně vypichován z plástu. Plást s pylem lze také zmrazit a pyl vylámat. Je-li z panenského vosku, může se jíst celý.

Pyl je dobrý zdroj pro včely, který obsahuje 16 – 30% proteinu, 1 – 10% tuku, 1 – 7% škrobu, mnoho vitaminů. Zdroj proteinu potřebný pro výchovu jedné dělnice z larvy na dospělé stádium vyžaduje přibližně od 120 do 145 mg pylu. Průměrné včelstvo bude sbírat okolo 30 kg pylu ročně.

Pro vysoký obsah vitamínů, minerálů, stopových prvků a cenných bílkovin je často pyl využíván sportovci jako doplněk stravy. Některými autory je doporučován jako podpůrný prostředek při onemocnění nebo oslabení organismu. Velmi často pyl pomáhá při léčbě některých problémů s prostatou. Chuť včelího pylu je mírně nakyslá.