Proč konzumovat med

1. Med je lehce stravitelný

2. Med posiluje imunitní systém

3. Med obsahuje jak vitamíny, tak minerály.

4. Med sladí více než sacharóza (méně kalorií v medu osladí stejně)

Více informací o medu viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Med

Základní včelí produkty

Mezi základní včelí produkty patří med, vosk, pyl, propolis, mateří kasička a včelí jed. Pro včelaře i laickou veřejnost je nejvýznamnější med, vosk a propolis. Zbylé včelí produkty využívají především odborníci.

Definice medu

Požadavek na med, jakožto přírodní produkt bez přídavku jakýchkoli složek, je uveden ve vyhlášce č. 76/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do které je transponována směrnice č. 2001/110/ ES o medu; předpis charakterizuje med jako potravinu přírodního sacharidového charakteru, která je složena převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin vče- lami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech, a do které nesmí být přidány a ani odebrány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky včetně přídatných látek.

Kvalitativní ukazatele medu

Med je přesyceným roztokem sacharidů ( glycidů) a obsahuje jich 75—80 %, cukry tak tvoří zhruba 90% všech pevných látek (sušiny) medu. Protože med obsahuje především jednoduché sacharidy, je velice rychlým zdrojem energie ve výživě člověka, ale také vhodným médiem pro výrobu kvašených nápojů, neboť i kvasinky jednoduché sacharidy zkvašují přímo, zatím co vyšší cukry musí být nejdříve rozloženy. Stanovení obsahu některých cukrů a porovnání poměrů některých z nich je důležitým východiskem pro posouzení kvality a pravosti medu, resp. druhu medu. V medu jsou zastoupeny zejména glycidy jednoduché – glukóza (hroznový cukr) či fruktóza (ovocný cukr), ale také disacharidy a vyšší cukry – oligosacharidy. Složení medu, co do obsahu jednotlivých sacharidů i dalších látek, je ovšem velmi různorodé s ohledem na zdroj snůšky a geografický původ. Důvěryhodné zdroje uvádějí, že podíl fruktózy činí 30 – 41 %, obsah glukózy se pohybuje mezi 28 – 35 %, ale jsou uváděny i mimo odlišné limity. Většina medů obsahuje více fruktózy než glukózy. Vzájemný podíl fruktózy a glukózy má výrazný vliv na „chování“ medu. Produkt s vyššími relativními obsahy hroznového cukru totiž podstatně snáze krystalizuje než med s vyšším obsahem fruktózy i když na tuhnutí medu mají vliv i jiné činitele. To je možno považovat za zásadní. Skrývá se za ním celé tajemství, proč např. akátový med zůstává běžně tekutý i po více měsících i letech (poměr fruktózy ku glukóze je větší než 1,3, popřípadě dosahuje až hodnoty 1,5). Naproti tomu např. med řepkový krystalizuje téměř okamžitě po vytočení z plástů, resp. u něj hrozí nebezpečí, že ztuhne ještě v buňkách plástů (poměr uvedených cukrů se pohybuje kolem hodnoty 1,0).

Chemické složení medu

Přehled chemického složení jednotlivých druhů uvádí následující tabulka, hodnoty jsou však pouze orientační, jelikož každý jednotlivý med má své specifické složení.

 

SLOŽKA KVĚTOVÝ MEDOVICOVÝ jednotka
JEDNODUCHÉ CUKRY
Fruktóza 38,2 31,8 %
Glukóza 31,3 26,1 %
SLOŽITÉ CUKRY
Sacharóza 0,7 0,5 %
Ostatní 9,5 22,1 %
MINERÁLNÍ LÁTKY
Draslík 205 1676 mg/kg
Sodík 18 76 mg/kg
Vápník 49 51 mg/kg
Hořčík 19 35 mg/kg
Železo 2,4 9,4 mg/kg
Mangan 0,3 4,1 mg/kg
Křemík 9 14 mg/kg
Zinek 1,2 2,5 mg/kg
VITAMÍNY
B1, B2, B3, B5, B6, C – vše v malém množství
OSTATNÍ
Voda 18 %
Antioxidanty 2 mmol/kg
Tuky 0,015 %
pH 3,4 6,1
A dále: pylová zrna, bílkoviny, kyseliny, aminokyseliny, barviva, aromatické látky, acetylcholin, adrenalin, peroxid vodíku, …

 

 

Květový med

Nazýváme ho medem nektarovým, často také lučním. Tento med pochází z nektaru nektarodárných rostlin. Většinou z květů, ale někdy také z mimokvětních nektárií. Včely létavky přinášejí ve svém medném váčku sladinu do úlu, kde ji předají úlovým včelám. Úlové včely tuto sladinu ukládají jako řídký nektar do buněk, který postupně přenáší, zahušťují a obohacují o výměšky svých žláz. V momentě, kdy množství vody v medu dosáhne hranice kolem 18 %, začínají med v buňkách víčkovat a uchovávají
jej na bezsnůškové období. Takto zavíčkovaný med v buňkách nepodléhá zkáze.

Medovicový med    

Tento med bývá často označován za med lesní a vzniká daleko složitějším způsobem. Mšice, červci a mery nabodávají rostlinná pletiva, jimiž proudí míza, která je bohatá na živiny, minerály, ale hlavně cukry. K nejdůležitějším producentům patří např. medovice, puklice, brvnatky, stromovnice, zdobnatky.(medovice jedlová, smrková, puklice poloskrytá, smrková, brnatka javorová, stromovnice javorová, zdobnatka lípová…).

Hostitelem producenta medovice je rostlina, na které producent medovice tvoří medovici. K nejdůležitějším hostitelům patří smrk, jedle, borovice, modřín, javory, duby, buk lesní, lípy. K tomu procesu potřebují své specifické podmínky jako je teplo a vlhko, a to jak přes den, tak i v noci. Pokud se producenti medovice za příznivých podmínek přemnoží vznikají kapičky sladké medovice na listnatých stromech i na jehličnanech. V době reprodukce mají mšice velikou spotřebu bílkovin. V míze se těchto bílkovin nachází relativně málo a tak mšice mízu intenzivně nasávají, filtrují a odštěpují bílkoviny pro svou vlastní potřebu a přebytečný nasládlý roztok, který nazýváme medovice, rozstřikují po okolí. Pokud se v období hojnosti tyto mšice přemnoží a rozstřikovaného roztoku je hodně, shlukuje se do malých kapiček, které mohou při vyšším množství doslova stékat ze stromů, listů či keřů. Pod stromy pak vidíme lepkavé kapičky, pokud pod stromy zaparkujeme, můžeme jimi mít i ulepené auto. Tuto medovici velice rády sbírají včely, ale i jiný hmyz, například mravenci. Výskyt medovice může být jen lokální záležitostí.

Včely jsou florokonstantní, kdy navštěvují při snůšce věrně jeden zdroj nektaru či medovice, a to po celou dobu, dokud není zdroj vyčerpán, či není nahrazený jiným. Vznikající med tak většinou bývá jedno-druhový, pokud se neprolíná s jinou snůškou. Musíme jej vytáčet krátce po skončení dané snůšky. Med medovicový smíme označit jako medovicový pouze tehdy, má-li naměřenou vyšší hodnotu vodivosti než 81 mS/m (milisiemens na metr).

Medobraní

Prohlídkou v medníku zjistíme, že včely začaly víčkovat zásoby. To znamená, že donesený nektar nebo medovici zpracovaly na med. Víčkování také naznačuje, že med je zralý a lze jej vymetat – vytáčet. Zralost medu lze ověřit refraktometrem, který přímo na své stupnici ukáže, jaký je obsah vody v medu, a tím určí jeho zralost.

Med vytáčíme, pokud obsah vody je nižší než 20%, jinak by mohl zkvasit. Platí, že čím je hustší med, tím je jeho kvalita lepší. U medovicových medů se můžeme setkat s nižším obsahem vody, což není na závadu, ale naopak. Hranice, pod kterou včely již více nezahustí, je 14,46 %. Medobraní probíhá, je-li to možné, za příznivého počasí, kdy je většina létavek mimo úl za pastvou. Zavíčkovaný plný plást (39×24 cm) má asi 2 kg, 1 dm2 oboustranně zavíčkovaného plástu váží 250 g a 1 dm2 nezavíčkovaného plástu 150 g.

Norma ČESKÝ MED je náročnější

Pro zvýšení kvality tuzemského medu vydal Český svaz včelařů v roce 1999 normu, která je přísnější než evropská vyhláška. Pojmy Český med, Moravský med či Slezský med, uváděná na etiketách, jsou registrovaná označení, tedy slovní ochranné známky patřící ČSV. Právo užívat této známky mají včelaři, kteří se zavázali dodržovat stanovená pravidla. Musí obsahovat maximálně 18 % vody, tedy o 2 % méně, než je evropský limit, a obsah HMF smí být nejvýše 20 mg/kg, zatímco evropský limit povoluje dvojnásobné množství. Takto označený med nemusí být doložen laboratorním protokolem o rozboru, neboť při dodržení správné včelařské praxe vyhovuje podmínkám Českého medu.

Pastovaný med

Přirozenou vlastností našich medů, především medů nektarových, je jejich rychlá krystalizace. Aby se tomu zamezilo, využíváme moderní a k medu šetrnou metodu pastování. Pokud se během krystalizace medem pomalu míchá, vzniknou v něm pouze jemné krystalky, které si uchovávají krémovitou konzistenci medu po dlouhou dobu. Pastovaný med je ideální pomazánkou na pečivo, neboť nestéká, a přitom zůstává vždy měkký a vláčný. Obsahuje jemné aroma z nektaru širokého spektra kvetoucích rostlin. Pastovaný med je přírodní květový med, v němž zůstávají neporušeny všechny biologicky aktivní látky, jako jsou enzymy, vitamíny, bílkoviny a minerální látky.

Krystalizace medu

Krystalizace je přirozený proces. Záleží na poměru fruktózy či glukózy v daném medu. Nejrychlejší krystalizace nastává v květových medech, zejména v řepkovém. Takový med můžeme buď rozehřát nebo napastovat. Při ztekucování medu bychom neměli překročit teplotu vyšší než 50 °C. Nejlepší je pořídit si ve specializované včelařské prodejně spirálu či jiný výrobek k tomu určený, jehož výrobce garantuje zachování maximální teploty tak, abychom med neporušovali více, než je nutno. Medy mohou být jednodruhové jako je třeba pohankový, akátový, řepkový, slunečnicový a jiné. Pro včelaře je ideální vytáčet med 2 – 3krát do roka. V prvním medobraní bývá zpravidla květový med, z druhého smíšený či medovicový a třetí medobraní bývá již jen medovicový.

Med tvoří cukernou část včelí potravy, je zdrojem energie pro činnost včelstva. Za jeden rok včelstvo nashromáždí kolem 150 kg medu. Většinu však průběžně spotřebovávají samotné včely. Proto je důležité neodebírat včelám všechen med, ale jen malou část.

Původ, složení a kvalita medu výrazně ovlivňuje jeho chuť. Medovicové medy mají chuť ostřejší s lehce kořeněným nádechem, naproti tomu medy jednodruhové jsou chuťově velmi odlišné s vůní a chutí po dané včelí pastvě – lípa, pohanka, akát aj.

Med je dokonalý přírodní produkt, který můžeme pokazit jen nevhodným zpracováním. Například používáním pomůcek, jako je špinavý a rezavý medomet, rezavá síta, sklenice od okurek, zelí, či jinak nehygienické pomůcky, které zanechají v medu svou stopu. Nezapomeňme, že med je hydroskopický, to znamená, že na sebe váže veškerou vlhkost z okolí, ale i pachy. Proto vytáčení vždy předchází úklid prostor a pomůcek a jednoduchá sanitace. Med zásadně nevytáčíme někde v garáži vedle motorky či benzínové sekačky. I nevčelař ví, že med je potravina, a podle toho by se ním mělo zacházet. Kromě toho podléhají potraviny přísným hygienickým normám. Pokud včelař med nevhodně zpracovává pro svou potřebu, uškodí jen sám sobě. Pokud by nevhodně zpracovaný med prodával, vystavuje se nebezpečí postihu za nedodržení stanovené legislativy.

V medu se také nachází i často zmiňovaný hydroxymethylfurfural (HMF), který vzniká při zahřívání glukózy a fruktózy. Jeho přítomnost v medu poukazuje za prvé na jeho stáří a za druhé na možný nevhodný způsob zahřívání medu. Čerstvý a ne-zahřívaný med obsahuje okolo 10 mg/ kg
HMF. Maximální povolené množství je 40 mg/kg.

Med bychom měli skladovat v suchu a temnu, v prostoru s minimální vlhkostí vzduchu. Nejdůležitější podmínkou pro dlouhodobé skladování medu je správná teplota. Všechny biochemické reakce probíhají tím pomaleji, čím je teplota nižší. Při teplotě skladování pod 12 °C kvalita medu nevybočí z normy ani za několik let. Můžeme též využít mrazničku, pokud na to máme kapacity. Med to nepoškozuje, ale jedná se o nákladnější provoz a zpomalíme tím jaho krystalizaci. Med má své opodstatnění v gastronomii, potravinářství, lékařství i jiných odvětvích.

Ztekucování medu

Tuhý zkrystalizovaný med můžeme opět uvést do tekutého stavu. Při jeho ztekucování musíme postupovat opatrně. Přehřátím a zbytečně dlouhým zahříváním se v medu ničí některé jeho cenné složky. Správně ztekucený med má prakticky stejnou biologickou hodnotu jako med čerstvý.

Med se nesmí zahřívat příliš dlouho, teplota nemá překročit 50 °C. Rozehřívání medu by mělo být rovnoměrné, což zajistí vodní lázeň nebo nucený oběh vytápěcího vzduchu. Než med dlouho rozehřívat při nízké teplotě kolem 40 °C, je lepší dobu rozehřívání zkrátit, i za cenu zvýšení teploty.

Jaký med si koupit

Při nákupu medu bychom měli upřednostňovat tuzemské medy před zahraničními (Čína, Ukrajina, Maďarsko atd.), u kterých je sice lákavá cena, ale kvalita je znatelně horší až nezdravý – (možnost obsahu léčiv).

Nejlepší med je přímo od včelaře. Kvalitní a zdraví prospěšný med bez přísad a znehodnocení nakupujte u nás téměř přímo z úlu. Právě takovou čistě přírodní kvalitou a pravou medovou chutí vám ručíme na naší včelí farmě.